Za tyden a kousek tu budeme mít léto a někteří šťastlivci i dovolenou.
Někdo se už určitě těší do zahraničí,na pláž či do hor, jiní na cestování po Čechách. Cestování s dětmi a objevování nových míst je super, ale je tu jeden zásadní problém: hromada věcí, které musíme s sebou zabalit. Přesnídavky, náhradní ponožky, svetry, mikiny a jánevímcoještě (nás to čeká asi až příští rok, takže zatím mám veget:)... V takovém shonu určitě nebude místo pro všechny milované plyšové kamarady a stolní hry.
Ale nezoufejte. Na pomoc Vám příjdou fixy a oblázky. Sama jsem nečekaně zjistila, kolik skvělých her se dá z oblázků vytvořit. Stačí jen trocha kreativity.
Jednoduše z kamínků vytvoříte domino
nebo roztřiďovací hry pro menší dítko
Můžete udělat malé divadýlko
nebo spolu nastudovat dopravní značky
A co taková abeceda...
Spousta skvělých nápadů Vám přinese chvilky pohody a odpočinku. Jen nezapomeňte pak zkontrolovat tašky a baťůžky před návratem, abyste na letišti nemuseli doplácet:)
Občas při hledání v googlu odpovědí na všechny otázky dětského života, vesmíru a všeho (předpokládám, že odpověď bude někde kolem 42) narážím na články, které autor označuje dost přímočáře: "k zamýšlení". Jako řádná školačka si tedy zamýšlím. Tentokrát o tom, zdá je vhodné a nutné soustředit se jen na dítě a jestli se náš život musí opravdu radikálně změnit po jeho narození.
Jako novopečená matka musím říct, že si občas vyčítám, že dítě dávám do postýlky i když nespí, nechávám ho tam chudáka ležet samotného místo toho, abych s nim po padesáté cvičila zvedání hlavičky .. a procvičovala kyčle... a říkala mu skvělé dětské říkanky (i když tak skvělé asi nebudou-většinou na mě kouká jak na blázna). Prostě mám pocit, že tomu nedávám 100 %. Ovšem opravdu to vadí?
Často si říkám, jak by to se mnou dopadlo, kdyby mé rodiče byli u každého mého kroku. Pomohlo by mi to? Nebo spíš ublížilo? Retrospektivně musím říct, že nejlepší, co pro mě mohli udělat a udělali bylo to, že mě v 17 nechali v zahraničí samotnou.
Člověk je společenský tvor, o tom není pochyb. Ovšem co člověk musí umět, než se vydá mezi ostatní, je být o samotě, komunikovat sám se sebou (neděste se, nepropaguji schizofrenii:). A ačkoliv se to nezdá, i mrňata to zvládají. Ne moc dlouho (asi protože zatím nevedou dlouhé debaty se svým svědomím a nelitují, že něco měli udělat jinak), ale dovedou to. A říkám si, že by měli dostávat co nejvíce prostoru na to, aby uměli být sami, aby je to netrápilo, netížilo.
A když už jim samota začne vadit, aby si uměli o společnost požádat. A od toho tu pak budeme my, nedokonale a občas nešikovné maminky a tatínkové, abychom tu prosbu vyslyšeli a přišli naše ratolesti zachránit:)
Moje úvaha šla trochu jinam, než obsah článku, ale ten si přečtěte, je to dost poučné.
Nežijte pro děti, ani se nesnažte žít místo nich... Žijte spolu s nimi. Vždyť je to zábava!
Den se vystřídal dnem, měsíc měsícem a z Edgarka je pořádný sedmikilový chlapík s píchancem na každém stehně. Ano, první záznamy v očkovacím průkazu už máme, teď už jen řidičák, maturitní vysvědčení, evidence důchodového pojištění... No nebudeme spěchat.
První velký krok do dospěláckého života jsme oslavili stylově láhvi nealko Bohémky, což byla zkouška ohněm pro miminkovské bříško, protože jsem netroškařila:) Ale i tu zvládl na jedničku. Pokud by se dávalo nějaké vyznamenání za "skvělé prožití prvních tří měsíců", určitě ho máme. Bylo to krásné a poučné. Snad to bude ještě hezčí a zajímavější...
Ale co zatím moc nedáváme (a ještě dlouho dávat nebudeme) je jemná motorika:) Zatím láskyplné pohlazení od našeho klučíka je spíše fackou a vlasy jsou kapitola sama o sobě:) Občas si říkam, že je to vcelku vážná otázka, poněvadž se může klidně stát, že v době, kdy jemné pohyby a pohlazení bude ovládat, nebude co hladit...
Tento "problém" jak se zdá není ojedinělý a nějaké šikovné tvůrčí maminky přišly na to, jak neposlušné ručičky zabavit a vycvičit. Na nápad interaktivní knihy jsem poprvé narazila na několika ruských stránkách (příklad: http://www.maam.ru/detskijsad/mjagkaja-kniga-dlja-razvitija-melkoi-motoriki-dlja-detei-mladshego-do-shkolnogo-vozrasta.html), ale provedení a celková estetika mě nenadchly, takže jsem tento nápad nejprve zavrhla. Ovšem pak na facebooku kamaradka sdílela video, a řekla jsem si, že to mít musíme:
Knížky pro rozvoj jemné motoriky jsou výborné hned z několika pohledů:
1. můžete knížku stále doplňovat novými nápady a knížka může růst s dítětem
2. dá se soustředit na různé typy cvičení
3. všechny potřebné části máte pohromadě
4. nemusíte kupovat spousty rozvíjecích her
5. časem si budete moct stránky vyrábět spolu s dítětem
6. může to být krásná vzpomínka na dětské časy v dospělosti:)
Pro nejmenší děti mohou být zajímavé stránky s většími předměty nebo postavičkami, které se přidělají na suchý zip. Rodič může například vyprávět pohádku a manipulovat s hračkami, což pro dítě bude krásným zpestřením.
(tady přikládám odkaz, je tam spousta skvělé inspirace: http://www.liveinternet.ru/users/3971205/post292964672)
Také dobrým nápadem jsou zrcadlové části, kde se miminko může pozorovat:
Pro starší dětí je toho pak mnohem více. Záleží na Vaší kreativitě a na zájmech vašeho dítěte.
Skvělé mi přijdou "trenažéry" na zavazování tkaniček a zapínání knoflíků: zábavné a užitečné:)
Nebo se dají vyrobit cestičky s ukázkami různých materiálů, které pomohou dítěti rozeznávat různé látky podle hmatu. Dají se doplnit obrázky nebo básničkou:)
No a pokud budete chtít inspiraci čistě designového rázu, úplně jsem se zamilovala do práce začínající designérky dětských knížek Mariny Bělové. Odkaz na její práci pod obrázky.
Přečetla jsem si článek, který mě docela zaujal a pobavil. Je sice totálně mimo původní záměr tohoto blogu, ale řekla jsem si, že by bylo fajn, kdyby ho přečetly i další maminky, které se snaží být bezchybnými... a které určitě časem zjistí, že z toho je fiasko, protože bezchybná výchova neexistuje. Stejně jako neexistuje stupnice, podle které se dá bezchybnost oznámkovat.
Co musíte dětem dát, co pro ně obětovat a čemu naučit, aby Vás považovali za bezchybnou matku.
Nebo se snažíme spíše kvůli okolí? Kvůli tomu, aby si ostatní řekli:"Ta se teda snaží!"
Také se Vám stává, že když je dítě malé a jste s nim stále doma, ale nevěnujete se mu furt, máte výčitky svědomí a hledáte na internetu hesly typu "co by dítě mělo umět ve 3. měsicích", "jak rozvíjet motoriku kojence 0-3", "dítě nedrží hlavičku déle než 3 hodiny, co mám dělat" a tak? No tak si dejte pohov, led na hlavu a nohy na stůl, protože ani kojenec nepotřebuje a nechce Vaší péči 24 hodin denně. Když chce pozornost, umí to dat najevo. A vy musíte dát najevo jen to, že kdykoliv Vás bude potřebovat, budete tu pro něj... ato jak ve 3 měsících, tak i ve třiceti.
Takže kolotoč z papíru už máme odzkoušený, stále má Edovu pozornost zaručenou. Ale asi se za chvíli pustím do něčeho trochu náročnějšího a esteticky cennějšího. Dítě by mělo být obklopeno hezkými věcmi, tak snad nezklamu:D
Jelikož máme kluka a chceme, aby z něj vyrostl pořádný chlap, musela jsem s litostí zavrhnout kaskády motýlků a hvězdiček:)
Třeba bude námořník... Nebo pirát.
Třeba bude létat balónem do práce:-o
Nebo bude prostě traktorista a je to:)
No každopádně na ruském blogu jedné moc šikovné maminky jsem nášla skvělé nápady na kolotoč pro kluky, jen se podívejte:
A aby malým slečnám to nebylo líto, autorka udělala výběr i pro slečny. Nechybí princezny, kouzelné střevíčky a růžová:)
Všechny hračky jsou vyrobeny z filcu, který najdete ve spoustě e-shopů a kamenných obchodů. Velký výběr má např. www.dumlatek.cz nebo http://www.marketart.cz/kategorie/Filc%7C1792
Dobrým nápadem může byt i závěs nad přebalovák, hlavně pro trochu starší děti nebo neposedy, kteří se kroutí a přebalení je pokaždé malým ródeem. Například takový krásný mráček, který se dá doplnit ledkami nebo světýlky na vánoční stromeček, určitě Vašeho mrňouse zaujmou a Vás nechají v klidu udělat vše potřebné;D
Dnes jsem měla 20 minut času, tak jsem si řekla, že zkusím nějakou rychlovku a uvidím jak bude Eda reagovat.
Musím se přiznat, že reakce předčila všechna očekávání:) Jednoduchý papirový kolotoč nad postýlku ho velmi zaujal a opravdu dlouho se na něj smál a povídal si s nim, i přestože to není žádný umělecký zázrak.
To ještě jednou dokazuje, že dítě je vděčným spotřebitelem:)
Vaše miminko se také baví tím, že kouká na strop? Občas to může vypadat i docela děsivě pro duchářsky založené mamnky, poněvadž například Edgárek si občas se stropem i povídá a směje se na něj.
Doktor google a maminky na "mimibazarech" mě ale uklidnily, že to tak má většina dětí. Teď jen doufám, že za mnou nebude chodit v noci s větou:"I see dead people", jako Cole ze Šestého smyslu.
Ale i tak jsem si řekla, že by bylo dobré nad postylku dát nějaké hračky. Dostali jsme sice od prarodičů hrací kolotoč, ovšem to je jak koukání na stejný film stále dokola. Koho by to neomrzelo? Proto jsem koupila čtyřramenný držák na postýlku, na kterém ty hračky půjdou obměňovat. Stojan jsem si pořidila na ebay, stojí kolem 7-9 USD. Není to žádna krása-prostě kus plastu, ale třeba dostanete nějaký nápad jak by se ještě dal upravit. Je to přesně tento typ:
Jinak teď jsem ve fázi čerpání inspirace, takže hotové dílo příjde asi časem, ale o inspirace se podělím. Zajímavé je, že většinu DIY těchto kolotočů jsem našla na ruských stránkách. Buď jsme strašně kreativní anebo po sankcích nemají matky možnost sehnat hračky... Ale každopadně nápadů je hodně, tak sem hodím jen pár, co mě osobně zaujaly.
Hračky na kolotoč se dají dělat z nejrůznějších materiálů a jediným omezujicím faktorem je stupeň naší tvořivosti a zručnosti. A taky ta hračka by měla byt bezpečná, což znamená, že z ní nesmí padat či čouhat různé šňurky, dítě by nemělo mít možnost ji strhnout apod.
Začneme se základním materialem: papír. Ten máme doma všichni a dají se z něj dělat krásné závěsné kompozice. Jedinou nevýchodou je kratká životnost. Ovšem nenakladná výroba poskytne zpestření a bude skvělým pomocníkem ve vývoji miminka.
Z papíru se dá vytvořit například tato konstrukce, která kontrastními černo-bílými prvky zaujme Vaše dítě a pomůže mu procvičit zaostřování:
Toto točítko se dá udělat velice jednoduše a bude se Vám hodit i později, až bude dítě starší.
Návod:
Čtvercový papír (oboustranně potištěný) nejdřív přeložíte, aby vznikly uhlopříčky. Dále uděláte nástřihy v rozích a papír přeložíte, jak je ukázano na obrázku.
V prostředku všechny růžky spojíte. Můžete použit lepidlo, špendlík nebo tam přišít knoflík:)
Dalším nápadem z papíru jsou základní modely zvířatek nebo například letadýlek. Stačí jen par jednoduchých tvarů:
(http://www.babyblog.ru/user/ArtSpace/285757)
Stačí si jen předkreslit obrysy, vystřihnout a už nad postýlkou máme malé letiště.
Samozřejmě z papíru toho jde udělat spoustu. Když jste milovníky například origami, dá se toho také krásně využit (a budu Vám závidět, protože na origami jsem totálně marná:):
